Drážní stezky (Greenways) na rušených železnicích - Články

V České republice existuje více než 1.000 kilometrů neprovozovaných železnic. Většina byla již zrušena, některé tento osud kvůli nedostatku financí na údržbu teprve čeká. Jak smysluplně naložit se železnicemi, které přestaly plnit svoji původní funkci? Na tuto otázku dává odpověď CDV a Nadace Partnerství, v rámci svého programu Zelené stezky Greenways v rámci výzkumného záměru „Udržitelná doprava – šance pro budoucnost.
Výsledky výzkumů jasně říkají: „Vybudujme na rušených železnicích drážní stezky neboli stezky greenways!“

Opuštěné tratě představují po odstranění kolejí a pražců přímo ideální základ pro budování cyklostezek. Nejen, že vedou mimo stávající silniční síť, takže zde nehrozí střet s auty, ale jejich převýšení je i v kopcovitém terénu minimální. Společný výlet tak zvládnou cyklisté všech věkových kategorií, in-line bruslaři, pěší a dokonce i aktivní vozíčkáři. Zážitek z cesty ještě umocní přejezd mostů nad řekami či hlubokými údolími nebo průjezd osvětlenými tunely.
K vybudování zázemí pro turisty (ubytovacích a stravovacích zařízení, odpočívadel a půjčoven) navíc výborně poslouží opuštěné vlakové stanice a nádraží. Zatímco muzejní železnice a velodráhy nabízejí své služby pouze turistům, cyklostezky se díky nízkému převýšení hodí i pro každodenní dojíždění do zaměstnání a školy. To již pochopili v řadě zemí světa, např. USA, Kanadě, Španělsku, Francii, Itálii a Belgii, a pustili do systematického budování takových cyklostezek.


Drážní stezky v zahraničíUSA (rail-trails): V USA bylo v průběhu 20.století opuštěno více než 240.000 km železnic. První drážní stezky, zvané rail-trails, se zde objevily již na začátku 60. let a do dnešní doby jich bylo vybudováno více než 12.000 km. Přeměna neprovozovaných železnic na stezky rail-trails je v USA chápána jako způsob konzervace tratí pro jejich možné zprovoznění v budoucnu, a proto musí majitelé zrušených železnic nabídnout dané pozemky k odkupu nejdříve okolním obcím a městům. Ty mohou k financování výstavby cyklostezek využít příspěvky od federálních a státních vlád, nadnárodních koncernů a samotných občanů. O koordinaci budování sítě stezek rail-trails, jejich propagaci a poskytování poradenství se stará nezisková organizace Rails-to-Trails Conservancy.
Více informací na www.railtrails.org

Španělsko (vias verdes): V Evropě bylo dosud nejvíce drážních stezek vybudováno v Španělsku a to více než 1.200 km. Přeměna rušených tratí na stezky, zvané vias verdes, zde probíhá jako součást vládního programu již od roku 1993 a za tu dobu bylo proinvestováno celkem 50 mil. eur ze státního rozpočtu a fondů EU. Zrušené železnice pro výstavbu stezek vias verdes poskytují španělské státní železniční společnosti regionům, městům a obcím. Koordinaci a propagaci jednotlivých projektů zajišťuje železniční nadace, která eviduje než 7.600 km neprovozovaných železnic.
Více informací na www.viasverdes.com

Belgie (RAVeL): Za zmínku stojí také aktivita belgického regionu Valonsko. Ten si na 99 let pronajal od belgické státní železniční společnosti 1000 km neprovozovaných železnic, které postupně poskytuje obcím pro budování „regionální sítě pomalých stezek“ RAVeL. Valonsko přitom hradí náklady na opravy a údržbu mostů a tunelů, zatímco místní partneři financují budování a běžnou údržbu stezek. Tímto způsobem se jich podařilo vybudovat již 300 km.

Francie (voies vertes): Ve Francii jsou drážní stezky součástí národní sítě stezek, zvaných voies vertes. Jejich budování je koordinováno jak vládou, tak nevládní neziskovou organizací AF3V. Mezi nejznámější stezky patří např. Voie verte en Val Lamartinien, na níž cyklisté projíždí 1,6 km dlouhým osvětleným tunelem.
Více informací na www.viasverdes.com


Drážní stezky v ČR
V ČR je budování stezek greenways na neprovozovaných železnicích dosud v začátcích. Z již realizovaných projektů jsou to např.:
• stezka Česká Lípa – Vlčí Důl (4,5 km; Liberecký kraj)
• stezka Čachovice – Loučeň (4,3 km; Středočeský kraj)
• stezka Cheb – Slapany (1,5 km; Karlovarský kraj)
• několik stezek na důlních drážkách a tramvajových tratích v okolí Ostravy

Z připravovaných projektů je možné jmenovat např. cyklostezku Varhany u České Lípy, cyklostezku Lupěné – Hoštejn u Zábřehu, cyklostezku v Praze plánovanou v rámci projektu Nové spojení, nebo cyklostezku na plánované přeložce trati Plzeň – Chrást.
Po rušených železnicích je dnes také vedena celá řada cyklotras, např. v úseku Kuřim – Veverská Bitýška v Jihomoravském kraji nebo Hamry nad Sázavou – Sázava v kraji Vysočina.

Rozvoj budování drážních stezek v ČR naráží na následující bariéry:
• legislativně povolený rozprodej rušených tratí po částech
• neúměrně vysoká cena za převod drážního majetku ze státu (SŽDC) na města a obce nezohledňující subjektivitu kupujícího, účel využití, řešení ekologických zátěží
• vysoká administrativní zátěž pro žadatele o převod drážního
majetku ze státu (SŽDC).

Uvedené bariéry by měly být řešeny koncepcí státu pro nakládání s rušenými železnicemi, o jejíž vznik bude Nadace Partnerství a Centrum dopravního výzkumu (CDV) usilovat.



cyklostrategie.cz, 02.07.2007